Proč někdy komunikace ztroskotává.
Komunikace nebo nekomunikace je klíčem každého vztahu. Ať se nám to líbí nebo ne. Dokonce i když mlčíme, pořád komunikujeme. Zkuste zavnímat sami sebe, jak mlčíte, když mlčíte … ublíženě, naštvaně, smutně, zamyšleně, významně? A jak se u toho tváříte? Protože druhá strana si právě z výrazu v obličeji a postavení našeho těla začne domýšlet, co svým mlčením chcete říct. Třeba: „To je jasné, chce mě vytočit!“
A protože jsme lidé dospělí, je na čase i dospěle komunikovat. Jasně, srozumitelně, s ohledem i na potřeby a pocity toho druhého. A to ve všech rovinách.
Možná si pojďme nejdřív prozkoumat, jak to vypadá, co není dospělá komunikace. Vždy při tom jednu nebo druhou stranu provází nepříjemné emoce.
5 základních znaků, kdy poznáte, že nekomunikujete dospěle:
- „Mám pocit, že se musím bránit nebo obhajovat.“ Cítíte se během konverzace ohroženi nebo zatlačeni do kouta? Může to být znakem toho, že právě dospěle nekomunikujete. Například, když se vám zdá, že vás někdo kritizuje, nebo máte pocit, že se snaží zpochybnit váš názor,a začínáte se bránit.
- „Ach jo, on/ona to nechápe!“ Pokud se snažíte vyjádřit své myšlenky a pocity, ale váš partner vás nedokáže pochopit. To se často stává, když se soustředíte příliš na svůj vlastní pohled, na tu svoji pravdu, a vlastně neposloucháte, co vám protistrana říká.
- „Nemáš pravdu, tak to není!“ Často se ocitáte v konfliktu s ostatními, dost často se hádáte. Pokud se snažíte prosadit svůj názor nebo získat kontrolu nad tím, co a jak má být (tak aby to bylo podle vás) může to vést k napětí a konfliktům.
- „Ty za to můžeš!“. Pokud se zaměřujete na to, co druhá osoba dělá špatně a obviňujete ji z problémů. Točíte se v kolotoči obviňování druhých a potřeby vyhrát, místo toho, abyste se zaměřovali na to, co chcete vyřešit.
- Pocit selhání. Pokud se cítíte jako byste nemohli sdělit své myšlenky a pocity jasně a efektivně, může to vést k pocitům nespravedlnosti. „Asi to neumím, nejde mi to…“
Při dospělé komunikaci není cílem mít pravdu nebo přesvědčit druhou osobu, aby dělala, co chcete vy. Cílem je navzájem si lépe porozumět, pochopit a najít společné řešení, které bude fungovat pro oba. Není to ale něco, co se naučíte přes noc. Je to proces, který vyžaduje trpělivost, cvičení a naslouchání druhým. Pokud vás zajímá jak volit správně slova pro méně konfliktů nebo jak vést rozhovor s někým, kdo je úplně jiný než vy, přijďte na workshop dospělé komunikace.
Pavlína